Stránky

pondělí 21. prosince 2015

Pocit osamění

Autorka: Inelia Benz
Prosinec vždy navozuje u dospělých i některých dětí pocit osamocení, melancholie, bloumání a strádání.
Média a společnost navíc tyto pocity posilují.

Cítíme také potřebu něco sdílet, dávat a soucítit s těmi, pro které toto období není tak "příznivé" jako pro nás.

Zimní a letní slunovrat (v závislosti na tom, na které polokouli se nalézáte) je nabitý spící a mocnou energií na severní polokouli a hojností na jižní polokouli naší Matky Země.

Jak na to reagovat?
Po celý svůj život jsem měla prosince vyplněné radostí, sdílením a jinými pocity, když naše rodina neměla nic k jídlu. Cítila jsem také ztrátu schopnosti, sdílet toto období s těmi, kdo již opustili svoje tělo nebo byli navždy zatouláni v tomto světě, a již jsem o nich nikdy nic neslyšela.

Kdybychom byli zeměpisně v kontaktu s naší místní energií, kdyby toto období nebylo v moci našich médií, komerce a náboženství, prostě by to byl, nebo také i nebyl, čas na oslavu darů tohoto období.

Pocit osamění je akt odloučení. Pocit smutku, který cítíme, když u sebe nemáme nikoho blízkého, je přirozenou vlastností lidského druhu. Naše tělo i naše bytost potřebují lidský kontakt.

Naše bytostná podstata, základ jedinečného vyjádření vědomí jakožto člověka, který je součástí lidské rasy, je odpojena od ostatních lidí a stejně tak i od Zdroje. Tohle ale NENÍ náš přirozený stav. Jakmile navýšíme naši vibrační úroveň, začínáme se cítit méně a méně osamělí, méně odpojeni a méně závislí na nepatrných okamžicích vzájemného lidského kontaktu a naše schopnost pojmout celý lidský kolektiv se navyšuje.

Jeden z nástrojů, které nás rozdělují, je lidský jazyk. Slovní i psaná komunikace není lidskému druhu přirozená. Tato slova, která nyní čtete, nejsou naší přirozenou formou komunikace, rozdělují nás, rozdělují energie a myšlenky, ale prozatím představují jediný způsob, jak předávat komplexy našich myšlenek prostřednictvím dostupných prostředků.

Avšak, jsme schopni posunout se za hranice tohoto odloučení. Minimálně dvacet minut tiché meditace denně je nesmírně mocný nástroj, který nás posune mimo hranice pozemského "jazyka" do naší přirozené komunikace, přímého spojení se Zdrojem, s ostatními lidmi a druhy.

Někteří z nás vykřiknou: "Ale já neumím meditovat! Jenže to není pravda, nechť potom přistoupí ke cvičení na zvládnutí bariéry duchovního vzestupu v sekci "Tools" (Nástroje) a rovněž k cvičení na zpracování strachu. Příčinou neschopnosti utišit naší mysl je většinou samotný strach.

Jak řekl mistr Yoda z Hvězdných válek: "Zkoušet to ne. Dělat to. Jinak to nedělej. Není žádné zkoušet".

Vždyť je to nakonec tak jednoduché. Chceme opustit hranice tohoto paradigma odloučení, nebo ne?

Neexistuje žádná správná nebo špatná odpověď, obě jsou sobě navzájem cennou a jedinečnou životní cestou našeho vývoje. Jenže od nynějška nejsou tyto cesty slučitelné.

Takže, budeme-li se někdy cítit osamělí, přijdeme tomu na zoubek. Nebudeme soudit ani analyzovat ani se pokoušet vše potlačit nebo zahnat.
Budeme pozorovat, přivítáme emoce osamění, necháme je růst ve světle naší vděčnosti, dáme jim lásku a světlo a pošleme je zpět do Jednoty, tj. osvobodíme je.

Originál: https://ascension101.com/cs/home/free-articles/53-december-2011/180-feeling-lonely.html
Foto: https://pixabay.com/

Ujednání

Kopírování a šíření obsahu výhradně nekomerčním způsobem je možné v nezkrácené a neupravené podobě s připojením všech zdrojů a odkazů.