Stránky

neděle 1. ledna 2017

Je čas vykopnout míč

Autorka: Inelia Benz


Přímořská Krajina, Východ Slunce, Moře

CO SE DĚJE V LISTOPADU....(2013)

Je listopad. A je to už mnoho měsíců, co jsme ze všech médií známých v moderní společnosti zaplavováni kampaněmi strachu. Děje se tak skrze televizi, rádio, alternativní zprávy, internetové stránky, reklamy, technologie ovlivňující globální postoje a rozpoložení, i skrze chemickou manipulaci s vodou a potravinami, rozprašované látky, …a další. Ať se podíváme kamkoli, všude je nám říkáno, že se děje „zlo“ a „špatnost“.

Jestliže si chceme zachovat čistotu těla a mysli, musíme pracovat velmi, velmi usilovně:
vypnout televizi a rádio, omezit a pečlivě vybírat zdroje při užívání internetu, pít destilovanou nebo filtrovanou vodu, jíst neznečištěné, zdravé potraviny, zůstat doma během rozstřikování chemických látek, dělat obvyklé čistící procedury…

Na seznamu je toho hodně. Ale všechna tato snaha nebude mít žádný účinek, pokud zůstaneme ve stavu strachu.
To je chvíle, kdy potřebujeme svoji pevnost a integritu.

PROČ podstupujeme takové úsilí, abychom se očistili a zůstali čistí?
Odpověď je velmi důležitá, neboť jaký je důvod, takový je výsledek. 

  • Jestliže je důvodem strach, můžeme si dělat nekonečné množství solných koupelí a jíst zdravou stravu, stejně zůstáváme v energetickém poli nízkovibračních her. 
  • Jestliže je důvodem skutečnost, že nám očista dělá dobře, cítíme se vitální a naplnění životem, energií a akceschopností, potom jsme v tom pravém poli.

Když piji alkohol, nejprve mi začne hučet v hlavě a motám se, potom je vše rozmazané. Má schopnost řídit auto klesne na nulu (ačkoliv bych vám tvrdila, že to v pohodě dokážu), má schopnost dělat dobrá rozhodnutí je snížena, má schopnost o někoho pečovat je v háji. Zkrátka přežívání ve stavu opilosti vytváří život odlišný od života ve střízlivém stavu. Život ve stavu opilosti není funkční, vyžaduje lidi, kteří se o mne starají: odvezou mne, kam potřebuji, udělají mi jídlo, postarají se o mé ještě malé dítě, a tak podobně.
Jinými slovy, žiji jako dítě. Nejsem za nic odpovědná, jsem neschopná cokoli udělat a zatěžuji ty, kdo mne milují, zatěžuji společnost – a zatěžuji sebe.
Po tu dobu, co dostávám alkohol, zůstávám v omámeném stavu, nedám nikomu nic a všechno na tomto světě se mi zdá skvělé. Je plný fyzického potěšení, uspokojení a dětské energie „postarejte-se-o-všechny-mé-potřeby.“ A to je způsob, jakým žije své životy většina lidí na této planetě. Zvolili si stav opilé neodpovědnosti.

Jsme to my, lidský kolektiv, kdo si tuto cestu vybral. Nikoliv „bílý muž“, který násilím ovládl „domorodce“…I domorodci se podílí na ničení planety tím, že si tak oblíbili alkohol. Vzdali se své role planetárních ochránců a raději upadli do stavu opilého otupění.
Kdokoli z vás v západním světě, kdo má ve svých žilách krev domorodců či žije blízko domorodců, ví, o čem mluvím. Každý z nás má nejméně jednoho příbuzného či přítele, který je závislý na alkoholu či drogách a pustoší tím svoji či naši rodinu. Problém alkoholu a drog je úděsný. Zraňuje.

Nicméně tento bolestný příklad není ve skutečnosti o bílých mužích a domorodcích. Je o nás.
Je o každém člověku, který čte tento článek.
Už to dávno není o tom, KDO ZA TO MŮŽE, kdo je vinen či se cítí vinen, už to dávno není o hněvu, boji, útěku, strachu, útoku či obraně. Není to o vzdání se své síly nebo své vlastní autority ve prospěch domorodého šamana, duchovního vůdce nebo bílé vlády.

Je to o nás a o našem uvědomění, že jsme silní a můžeme vytvářet realitu, jakou chceme – a můžeme to udělat právě teď.
Jak je to možné?
MY jsme domorodci na této planetě. Nezáleží na tom, jaké rasy je naše tělo, jaká je původní evoluční cesta naší duše, jaký je domov naší duše.

NYNÍ JSME LIDÉ A NAŠE TĚLO JE TĚLEM ZEMĚ. Jsme stvořeni ze země a vody Gaii. Zvučíme a souzníme s energií pečovatelů. My, kteří nyní čteme tento článek, víme, že jsme zde, abychom spoluvytvářeli čistý, jasný, zdravý, hojný a svobodný svět. VÍME TO. Žijeme, dýcháme, milujeme, zde na této planetě. Jinak bychom tento článek nečetli…

Povolání k činu: Takže co máme dělat?

  1. Uznejme, že všichni aktivně spolutvoříme tento svět, ve kterém dnes žijeme. Nikomu nic nevyčítejme, na nikoho včetně sebe nesvalujme žádnou vinu.
  2. Pochopme, že ať se nám do cesty postaví jakékoliv znečišťování a strachy, NEMUSÍME je přijmout, strávit, být jimi ovlivněni.
  3. Zpracovávejme svůj strach, svoji vinu, svůj hněv, svoji hanbu, svoje posuzování.
  4. Stávejme se planetou, osobností, bytostí, usilujme zakoušet to vše ve svých vlastních životech. Je to čin volby a záměru.
  5. Postupujme krok za krokem, vedeni energií integrity a čistoty záměru (viz. článek I.Benz „Čistý záměr a naše schopnost ho uskutečnit“). Denně volme slova, činy, myšlenky a emoce se zřetelem k Zemi takové, jakou chceme zakoušet, na jaké chceme žít.
  6. Angažujme se ve svém okruhu, v místě, kde žijeme. Pišme, mluvme, čiňme! Tím spolutvoříme svět, který existuje uvnitř nás všech. Dělejme to z pozice neposuzování.
Odmítněme dále přijímat drogy dramatu, strachu, nenávisti, hněu, posuzování a samolibosti! Připojme se ke Gaie a buďme sami sebou ve své pravdivé podstatě, svrchovanou a mocnou lidskou bytostí. K tomu jsme se narodili. Jste připraveni?
Já jsem … Inelia Benz

Originál textu najdete zde: http://ascension101.com/cs/home/free-articles/84-november-2013/384-its-time-we-picked-up-the-ball-call-to-action.html

Překlad: Terezie Dubinová, PhD. pro www.oheladom.cz


Ujednání

Kopírování a šíření obsahu výhradně nekomerčním způsobem je možné v nezkrácené a neupravené podobě s připojením všech zdrojů a odkazů.