Stránky

středa 15. března 2017

O meditaci - 2. část


MEDITACE: JAK ZAČÍT

S rozptýlenou myslí nejsme schopni vykonávat ani běžné činnosti - a tak potřebujeme mysl pokojnou, obzvlášť pro činnosti dharmové. (Milaräpa) 

Vyjděme z toho, že každý člověk má nesmírné možnosti, obrovský potenciál, který může v sobě probudit a uskutečnit. Každý z nás je schopen prožívat nepomíjející dokonalou radost, lásku, vnitřní jas, otevřenost.
O tomto stavu se obvykle tvrdí, že je nepopsatelný, protože myšlenky a pojmy vystihující lidskou zkušenost ho nemohou obsáhnout.
 
Je prožitkem naší pravé podstaty: je osvobozením, vysvobozením ze strádání a všech potíží, ať už mají jakoukoli podobu či projev. Právě k němu se ubírali lidé, kteří během tisíců let historie meditovali.

Vinou egocentrické snahy o přitahování a zadržování jsme zbloudili, sešli z cesty, zapomněli, co je v jádru žití. Začali jsme chybně chápat, o co vlastně v živote jde, a vinou tohoto neporozumění jsme zaměřili svoji pozornost jen na omezený výsek vědomé zkušenosti.
Pokřivené vnímání reality nás zavedlo k fixaci na ego a z té dále vyplynulo množství různých škodlivých stavů, které se zmocnily našeho vědomí na zjevné i subtilní úrovni a projevují se u nás buď neustále, nebo jen příležitostně.
Když se projevují, máme problémy a strádáme, protože všechny negativní stavy působí bolest - ať už nám samým (např. deprese, závist) nebo ostatním (např. vztek nebo nenávist, když jim dáme volný průchod).
S meditací tedy začínáme proto, abychom vytvořili podmínky pro změnu tohoto stavu věcí.

Meditace odhaluje onen základní klam, totiž samotnou fixaci na ego. Jejím prostřednictvím přijdeme na to, že v mentálně - emoční rovině lpíme na nezdravých, matoucích a destruktivních stereotypech.

Toto poznání vede automaticky k osvobození, protože se svojí energií pracujeme nikoli v teoretické, ale v reálné rovině.
Pokud prožíváme skutečné meditativní stavy, pak shledáváme, že mysl je schopna reagovat okamžitě a zcela jasně.
Tato bezprostřednost a pronikavost jsou podmínky vedoucí k hluboké transformaci vědomí.
Změna je patrná právě v této rovině, protože mysl je už prosta veškerého vnitřního rozvažování a zmatku. Vidění je dokonale jasné a na vnitřní úrovni není nic než toto vidění.

Není snadné přiblížit to jako stav mysli; zkuste si však představit človeka, který vejde do ztemnělé místnosti a zvedne z podlahy cosi, co považuje za kus provazu. Když už to drží, náhle si uvědomí, že je to had. Stav mysli, který následuje, nastává okamžitě a je naprosto jasný (kromě lidí trpících extrémní neurózou): aniž by se mysl zdržovala jen jediný okamžik vnitřním hovorem nebo zmatkem, vydá povel: Pusť to! a onen clověk předmět pustí, "aniž by musel myslet".
Jde tedy o stav mysli, který nastává bezprostředně a spontánně, nikoli na základě nějaké teorie či úvahy. 

Meditace rozvíjí v mysli právě tuto schopnost. ("Myslí" se v této souvislosti rozumí nejen intelektuální schopnost racionálně uvažovat, ale též pocity a emoce.) To vše neznamená, že se všichni utápíme v bezbřehém oceánu neustálého utrpení, zlosti a nenávisti. Náš život je spíše neuspokojivou směsicí prožitku a zkušeností, které jsou jen málokdy takové, jaké bychom si představovali. Pokud se nám naše přání splní, pocit naplnění a uspokojení nikdy netrvá dlouho. Brzy chceme opět více téhož.

Většina z nás má takto pocit nenaplnění, pouhého sklouzávání po povrchu života, či dojem, že "ničeho nedosahují". Právě takové pocity nás přivádějí na stezku meditace, stezku vedoucí k našim vnitřním hlubinám, od vnější povrchnosti k vnitřnímu uvědomení a dokonalému naplnění.

CO JE MEDITACE?
Meditace je proces, během něhož se učíme užívat vlastní mysl moudrým a dovedným způsobem.
Postupně vede ke klidu, spontánnímu očištění, hlubokému porozumění a konečně k úplnému očištění ode všech škodlivých stavů mysli.
Na tomto posledním stupni nastává úplné uvědomění si vlastní "božské" podstaty. Během této cesty adept prohlédne past egoismu a uvolní se z ní. 

Jak postupuje po cestě sebeobjevování, zlepšuje se i jeho život. Nalézá vnitrní harmonii, jasnost a stabilitu; opouští zmatenou a rozptýlenou mysl; je schopen prožívat více radosti, otevřenosti, altruismu a lásky. 
Vyvrcholením této cesty je osvícení. Stejně jako u slov "nekonečno" nebo "věčnost" můžeme mít jen přibližnou představu, co by asi mohlo znamenat.
Jeho význam nejsme schopni beze zbytku obsáhnout.
Zcela jistě je to však spočinutí v radosti, která přesahuje veškeré naše chápání.

Existuje nespočet různých systému a metod meditace a každá z nich má svůj zvláštní účel a výsledek. Pokud chce někdo podnikat psychedelické výlety nebo mít zážitky z jiných sfér, prostě si vybere a použije patřičnou metodu. Neměl by se však mýlit tím, že ji bude považovat za meditaci.


Zdroj: Rob Nairn, Klidná mysl. Uvedení do buddhismu a meditace

Ujednání

Kopírování a šíření obsahu výhradně nekomerčním způsobem je možné v nezkrácené a neupravené podobě s připojením všech zdrojů a odkazů.